Volba osudu - 1. kapitola

31. července 2011 v 19:30 | Rosalie D. ~ |  Volba osudu
Za nápad vděčím úžasné Emily, autorce blogu emily.blog.cz :)


Hermiona seděla na schodu, zahleděná do knihy. Byl to román, a přestože byl mudlovský, hltala každé slovo. Jane Austenová byla mistrem ve svém oboru. 'Kéž bych někdy dokázala totéž,' pomyslela si.

Ze čtení ji vyrušily hlasité zvuky pocházející zpoza rohu. Povzdychla si, ale honem vyskočila na nohy. Byla prefektka, proto musela pachatele zastihnout.

Vůbec ji nepřekvapilo, kdo to udělal.

"Malfoyi!" zakřičela na svého dlouholetého spolužáka a nepřítele. Blonďák se k ní otočil s posměšným úšklebkem. Vedle něj na zemi ležel mladý chlapec, tipovala ho tak na druháka.

"Co se tu stalo?!"

"Malá nehoda."

Jasně viděla modřinu rýsující se na chlapcově tváři. "To ti tak sežeru. Srážím Zmijozelu 20 bodů. A toho prcka beru na ošetřovnu."


"Nejsem prcek!" bránil se, ale bylo vidět, že se ještě pořádně nevzpamatoval.

"Se mnou si nechceš začít, Grangerová," zavrčel Malfoy a hodil po ní jedním ze svých vražedných pohledů.

"Copak sis nevšiml? To už jsem dávno udělala," odsekla bez známky strachu. Byl jí ukradený, nevěděla proč se ho každý tak bojí, vždyť to byl v podstatě srab. Tím, že bil mladší, to jen dokazoval.

Pomohla malému klukovi na nohy a táhla ho pryč od toho tyrana. Podle hábitu poznala, že chodí do Mrzimoru.

"Z toho magora si nic nedělej," zasmála se hned, jak byli z dohledu.

"Jsi asi první, kdo mi to říká. Všichni jsou z něj posraní… A teď i trochu já."

"Jak se jmenuješ?"

"Sam."

"Poslouchej, Same, Draco Malfoy je pouze arogantní blbec schovávající se za své jméno. Neumí nic než urážet, řekla bych, že podplatil i vlastní kamarády, aby s ním vydrželi." Sam se zachechtal, ale pak sykl bolestí a chytnul se za bok.

"Co ti udělal?" lekla se Hermiona. Doufala, že to nebude nic vážného.

"Strčil do mě, až jsem vzal druhou o zeď. Byla to má chyba, bral jsem si do huby jeho rodinu."

"Aha, takže… Ty se ho nebojíš?"

"Ne."

"Vítej v partě." Zářivě se na něj usmála, líbil se jí. Ani si nevšimla, jak k tomu došlo, ale už byli u ošetřovny.

"Doufám, že ti brzo bude líp. Z jakého jsi vlastně ročníku?"

"Pátý."

"Páni, nevypadáš na to."

"Jo, já vím. Dost mě to štve."

"No, uvidíme se. Zatím ahoj."

Otočila se na podpatku a lehkým krokem odběhla pryč. Dnes měla dozor na chodbě a po tomhle incidentu se rozhodla pro jistotu projít celou školu. Vše se zdálo v pohodě. "Ještě, že Malfoy je jen jeden," zakřenila se.

Zbytek dne probíhal celkem v pohodě. Na večeři musela snést pár propalujících pohledů od zmijozelského stolu, ale jinak se nic zvláštního nestalo.

Harry s Ronem se bavili pouze spolu a to o pitomém famfrpálu, který jí byl ukradený. Po chvilce očních soubojů s Malfoyem se otočila k Ginny a daly se do řeči. Jak jinak než o klucích, to bylo Ginnyno věčné téma.

Večer byla tak unavená, že postel vyhledala po hlavě. Probudila se ve dvě v noci z noční můry a rozhodla se, že si dá sprchu. Ledová voda jí perfektně pomohla odehnat vzpomínky na ní a Malfoye na opuštěném ostrově. Horší sen snad nikdy neměla!

Ručníkem si lehce prosušila vlasy a rozhodla se, že se projde. Hrad byl v nočních hodinách úžasný. Světlo měsíce se odráželo v barevných oknech a vrhalo tak odlesky na stěny, kde se vytvářely krásné obrazce.

Usmála se, když došla na nádvoří. Kašna jako vždy stříkala vodu a celý dvůr byl osvětlen úplňkem.

Poslední dobou se procházela po nocích často, její sny totiž nabíraly na zvrhlosti.

Sedla si na jednu z laviček, jež rámovaly vysoké kamenné oblouky. Zalitovala, že si s sebou nevzala knihu, ale nakonec jí bohatě vystačilo pozorování hvězd. Viděla souhvězdí "Malý vůz" a docela jí to udivilo, přece jen se tu našlo něco mudlovského. Po chvilce se přesunula do trávy.

Začal foukat studený vítr a proniknout skrz tenkou látku jejího hedvábného pyžama mu nedělalo problém. Otřásla se, ale zůstala na místě.

Mezitím se o kousek dál potloukal bledý nevyspalý Malfoy.

Byl naštvaný, už několikátou noc po sobě nemohl usnout. Prostě to nešlo. Své večery tedy trávil procházkami po hradu. Našel několik skvělých schovávaček a kouzelných míst. Nyní měl namířeno na nádvoří, když tam ale došel, čekalo ho nemilé překvapení. Někdo tam byl. A on bohužel věděl kdo hned, jak zahlédl její vlasy vlnící se ve větru.

"To snad ne!" zaklel potichu, ale místo aby šel pryč, zůstal a pozorně si ji prohlédl. Vlastně nebyla ošklivá. Její smetanový obličej srdcového tvaru, plné rty, oříškové oči, to všechno by ho lákalo, kdyby šlo o někoho jiného. Měla na sobě růžové pyžamo, které bylo jako pavučinka, viděl naprosto jasně tvary jejího těla. Pas měla překvapivě úzký, nohy dlouhé a… 'Sakra, kdy se z Grangerový stala taková kočka?!' vztekal se v duchu.

Opravdu se mu líbila. Nesměl to tak nechat.

'Je to s tebou zlý, když myslíš na tu šmejdku z Nebelvíru,' ozvalo se mu v hlavě. Trochu se lekl, nebyl si jistý, jestli nezešílel.

Hermiona se protáhla. Neměla ponětí, jak dlouho seděla v trávě a zkoumala noční oblohu. Tma už se pomalu stahovala, nahrazovalo ji světlo časného rána. Povzdychla si a honem vyskočila na nohy. Nebylo by nejlepší, kdyby ji tu někdo nachytal.

Dokopala se do komnaty jen silou vůle. Její nohy si po takové prosezené době dělaly, co chtěly. Motala se. S úsměvem uvítala postel a během několika sekund usnula. Už se jí nic nezdálo.

Ráno bylo nebe zatažené. Poznala to podle stropu ve Velké síni. Schylovalo se k dešti a obloha nebyla jediná, co se mračilo.

Jenom náhodou pohledem zabloudila ke zmijozelskému stolu. Malfoy seděl sám, ostatních si vůbec nevšímal. Vypadal jako by dlouhou dobu nespal a pod očima se mu rýsovaly výrazné kruhy. Na okamžik jí ho bylo líto, ale ihned ten pocit zahnala.

"Ahoj, Rone," pozdravila svého kamaráda, když si sedala na místo. Možná použila až přehnaně nadšený tón, protože on se na ní usmál jako na sluníčko.

"Kde je Harry?" odvedla šikovně téma.

"Snažil jsem se ho vytáhnout z postele, ale prohlásil něco v tom smyslu, že mě prokleje, jestli řeknu ještě slovo. Radši jsem ho nechal bejt, včera se vrátil dost pozdě. A kde je Ginny?"

"Stejný případ," ušklíbla se Hermiona a pustila se do jídla.

Odjakživa milovala obložené stoly, které v Bradavicích byly. Sáhla po krásně opečeném toustu a natřela ho marmeládou, vzala si ještě druhý a na ten vyklopila trochu čokoládového krému. Ráno se hned zdálo veselejší.

"Jak jsi na tom s úkolem na přeměňování?" zahájila konverzaci.

Ron se zatvářil nanejvýš zmučeně. "Musíš mi to připomínat?! Samozřejmě, ani jsem nezačal."

"Ale vždyť je to už na zítra!"

"Jo, já vím," zabručel. Z jeho tónu poznala, že se tím už více zabývat nechce.

"Co si dělal včera?" nadhodila, když ji nic jiného nenapadlo.

"Nic moc. Hráli jsme s klukama ve společence šachy. Celkem nuda."

Čekala, že se zeptá, co dělala ona, i když po tolika letech známosti jí mohlo být rovnou jasné, že nic takového Ronald neudělá.

"A kde byl Harry? Říkal si, že se vrátil pozdě."

"Na rande předpokládám."

Málem vyprskla na stůl čaj. "Co? On zase randí?" Neviděla ho s nikým po rozchodu s Cho Changovou v pátém ročníku. A to už je sakra dlouho.

"Jo. Ale nechce mi říct s kým."

"Dobré ráno vespolek." Ke stolu se přišourala Ginny. Vypadala hrozně.

"Pane jo, ségra, co si vyváděla?" zeptal se jí pobaveně Ron.

Neodpověděla, pouze zvedla prst do velice neslušného gesta. Zbytek snídaně se už Hermiona nic zajímavého nedozvěděla. Chroupala svůj toast a rozhlížela se kolem. Studenti vypadali povětšinou komicky, co se taky dalo čekat po víkendu. Hodně z nich se chodilo opíjet do umýváren a koupelen prefektů. Sama je tam několikrát nachytala, jednou se i přidala. Začervenala se nad tou vzpomínkou. Nebyla tak nevinná, jak by si přála.

Ginny se svižně zvedla z lavičky. Najednou byla nějaká čilá, nejspíš blahodárný účinek kofeinu. "Jdeme?" vyhrkla na své překvapené kamarády.

"Já jdu, už jsem dojedla," zareagovala Hermiona pohotově.

Dívky šly samy, mlčky. Nebylo potřeba mluvit. U učebny lektvarů se rouzloučily, Ginny měla hodinu o kousek dál.

Hermiona se opřela o zeď. Kámen ji studil do zad i přes hábit, byla jí pořádná zima. Svezla se na zem. Měla ještě tak 15 minut, než se chodba začne plnit. Přemýšlela, co bude dělat odpoledne. Úkoly měla hotové a naučená byla… Kromě knihovny měla jen jedno místo, kam mohla jít. Objevila ho před pár lety. Byla to malá místnost skrytá za koupelnou prefektů v pátém patře. Přestože v ní bylo málo místa, bylo dokonale vyplněno. Uprostřed se tyčila malá kašna, ve které stála socha amora hrdě držícího šíp lásky. Po okrajích, tam, kde stála hladina průzračné vody, byly rozmístěny polodrahokamy nejrůznějších barev, které mocně zářily, takže světlo nebylo potřeba. Úžasnější místo v životě neviděla.

Usmála se, když si zdokonalila plány na večer. Přišli první spolužáci, včetně Harryho s Ronem. Neměla chuť se s nimi bavit, a tak prostě otevřela 'Rozum a cit' a četla si.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Emily | Web | 31. července 2011 v 20:08 | Reagovat

Teda můžu ti říct, že jsem nevěděla, že se toho zhostíš takto dobře. Úplně mě to vtáhlo do děje. Krásný začátek, přesně dle mých přestav. V pátek na dlouho odjíždím, tak doufám, že budu mít i tam čas si to číst, ale kdyby ne, tak až se vrátím, tak ti to okomentuju tak, že to svět neviděl. Zatím můžu pouze pět chválu! Krásné a přesně podle mých přestav!

2 Basee‼Kris | Web | 31. července 2011 v 22:39 | Reagovat

Tak jo, na konci a hlavně na začatku jsem měla lehký výbuch smíchu - prosím neber to zle - ale ty asi víš proč :-D... Jinak povídka a hlavně tedy tato první kapitola je velice zajímavá a docela jsem se s Hermionou i sžila, protože má ráda stejné autorky... nebo alespoň zatím jednu :-) A také se nabojí Draca! Ano, je super :-).
Chudáček náš Draco, nechtěla bych být na jeho místě, spátnek je nutná věc a to, že nemůže několik nocí za sebou spát... trpím s ním... :-|

Takže se těším na další kapitolu! :-) ;-)

3 Katyra SB | Web | 4. srpna 2011 v 12:32 | Reagovat

rozum a cit...od j.austen :D :D dobrý nápad na knihu hoci ja uprednostňujem pana Darcyho :D :D

4 Inahe | Web | 4. června 2012 v 8:34 | Reagovat

Páni, páťák vypadající jako druhák?
No teda! To je fakt! Rozhodně bych taky nechtěla mít tak hroznou noční můru jako dovolená s Drace, já bych si ji rovnou přivolávala!
Bože, bože, jsem zvědavá jak to dopadne ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama