Kouzlo noci

31. července 2011 v 19:22 | Rosalie D. ~ |  Jednorázovky

Varování: trocha erotiky
Omezení: 12+ :D
Doba: Bradavice
Děj: Malý nápad, co by se tak mohlo stát, kdyby se tihle dva potkali na vrcholku veže, při svitu měsíce...



Procházela se tichými chodbami hradu. Nemohla spát... Měsíc okny prosvítal tak hrozně jasně, že jakmile zavřela oči, hned viděla světlo. Nikdy nedokázala usnout s rozsvíceným světlem.
Byla prefektka, kdyby ji někdo nachytal mohla se na to vymluvit.
Cestou potkala pár duchů, ale jediný, kdo si jí všimnul byl Skoro bezhlavý Nick. Na pozdrav se poklonil a plul dál. Hermiona se usmála. V té tmě ani nevěděla, v jaké části školy se nachází.
Zabočila doleva, narazila na dlouhé schodiště.
"To není špatný nápad," pomyslela si, když poznala, kam jde.
Vyběhla několik desítek schodů a ocitla se před velkou kovovou bránou. Byla zamčená, samozřejmě, ale to nebyl problém.
"Alohomora!" zašeptala s hůlkou ukazující na zámek. Neviditelný klíč odemknul dveře.
Okamžitě vběhla dovnitř a s námahou za sebou pevně zavřela.
Cítila se úžasně, ještě nikdy sama na astronomické věži nebyla... Když se ale otočila směrem k výhledu na školní pozemky, čekal ji menší šok.
"Co ty tady děláš?" vyštěkla neuvěřitelně naštvaným tónem.
"Na to bych se měl spíš zeptat já tebe."
"Já tady můžu být, jsem prefektka!" hájila se a hrdě ukázala na svůj odznak.
"Tak jsem to nemyslel... Já sem chodím každou noc, když nemůžu spát. Co ty tady děláš?"
"Malfoyi, copak nikdo kromě tebe nemůže dělat, co se mu zachce?"
Zmijozelský blonďák se nahlas zasmál.
"Čemu se jako směješ?" to ji ještě víc rozpálilo.
"Sklapni, Grangerová!"
Několika rychlými kroky přistoupil až k ní. Všechna bojovnost ji opustila.
Chytil ji za boky a přirazil ke zdi. Podíval se jí do očí, které v sobě nesly překvapení, strach a nejistotu. Zachvěly se jí rty, čehož si hned všimnul.
"Ty se mě bojíš, že jo?" zeptal se celkem zbytečně.
Slabě zavrtěla hlavou.
Naklonil se k ní blíž, obličeje teď měly od sebe jen pár centimetrů. Nevěděla proč, ale nedokázala ho od sebe odstrčit.
Vzal ji za bradu a zvedl její hlavu do své úrovně. Konečky prstů ji pohladil po tváři.
"Seš zkurveně krásná," zašeptal. Nestihla nijak zareagovat, protože v následujícím okamžiku jí políbil. Jenom jemně, pomalu, ale stejně cítila motýlky v břiše a podlamující se kolena.
"Otevři pusu," přikázal jí. Poslechla ho, poprvé v životě.
Hladově pronikl do jejích pootevřeným rtů. Zavzdychala a polibky mu oplatila se stejnou vášní.
Jeho ústa byla skutečně hladká jako sklo, nad čímž v minulosti několikrát uvažovala.
Rukama si jí přitahoval stále blíž.
Z ničeho nic ucítila jeho koleno ve svém klíně. Lekla se a trochu do odstrčila.
Když uviděl její vystrašený výraz, ušklíbl se a bylo vidět, že zadržuje smích.
"Ty si to ještě nedělala, viď?"
"Co je ti do toho?"
"Neboj se..."
"Já se nebojím."
"Fajn."
Už zase měla jeho ruce na svém těle. Přejížděl jí po bocích, bříšku i stehnech, pak jí nečekaně zajel mezi nohy. Vyjekla překvapením, ale tentokrát neucukla. Ani si nevšimla jak se to stalo, ale její hábit ležel na zemi. Měla na sobě volné potrhané džíny a tílko, které opravdu moc nezakrývalo.
"Nevěděl jsem, že tohle nosíš pod tím černým prostěradlem," prohlásil, když ji přejel pohledem.
Přitisknul se na ni a sledoval každou část jejího obličeje, když jí rukou zajel pod džíny.
Prohla se v zádech a nehty mu zaryla do zad. Chvíli jí tam dole dráždil, poslouchal jak blaženě vzdychá, a pak se odtáhnul.
Vykulila oči, udělala něco špatně?
V následujícím okamžiku, jí ale došlo, že ne. Draco sebral ze země hábit a přehodil ho přes ni.
"Přičítám Zmijozelu pět bodů," zašeptala.
"Za co?"
"To se nikdy nedozvíš."
Usmála se a otevřela dveře. Byla už skoro pryč, když na ní zavolal: "Zítra ve stejnou dobu?"
"Budu se těšit.."
Spěšně seběhla schody, skoro spadla, když se poslední tři rozhodla přeskočit.
V tmavé chodbě, až poté co se ujistila, že je skutečně sama, se opřela o studenou kamennou zeď. "Páni..." vydechla a prstem si přejela po rtech. Lapil ji do pasti.
 

21 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Basee‼Kris | Web | 31. července 2011 v 21:45 | Reagovat

Myslím, že názor na tuto povídku už ode mne znáš...:-)

Prostě by to chtělo pokračování... :-D

2 Katyra SB | Web | 4. srpna 2011 v 12:25 | Reagovat

páni :D :D vyšlo z úst aj mne...5bodov...iba? :D čo dať 10 za námahu? alebo to dá nabudúce :D :D ale super poviedka chcem pokračovanie :D :D

3 Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 14. srpna 2011 v 23:07 | Reagovat

Já bych taky ráda pokráčko,bohužel to nezáleží na mě ale na tobě

4 Koki | 15. srpna 2011 v 13:13 | Reagovat

Jo tohle by rozhodně chtělo pokračování.

5 jijííík | 17. srpna 2011 v 0:04 | Reagovat

tak tohle by neměla být jednorázovka :D

6 As. | E-mail | Web | 28. srpna 2011 v 12:27 | Reagovat

tk tomuhle bych také dala pokračování :-D jelikož je to úžasné :-)

7 Renča - Renííí | E-mail | Web | 27. září 2011 v 19:54 | Reagovat

Určitě by to chtělo pokračování :D

8 LuCc | Web | 31. října 2011 v 17:51 | Reagovat

Jsem stejného názoru, opravdu by to chtělo pokračování. =)

9 Padfoot | Web | 21. září 2012 v 16:07 | Reagovat

pěkné, moc se mi to líbilo, zvlášt to jak přišetla zmijozelu body, mělo to v sobě něco úsměvného:)

10 Alex | Web | 23. září 2012 v 21:47 | Reagovat

Semlelo se to sice zničehonic, rozhodně bych od Draca takové chování neočekávala, ale když pominu toto, tak to bylo skvělé. Navíc jsi to úžasně zakončila tou poslední větou:)
A krásné pozadí, člověk si připadá jako na louce.

11 Hailey Malfoy | Web | 2. listopadu 2014 v 21:43 | Reagovat

Jsem oficiálně mrtvá. Tohle mě zabilo. Wííí... To můj mozek odlétá pryč, jak se zblbnul po této dokonalé ztřeštěnosti :D

12 Zuzka | Web | 14. června 2015 v 22:00 | Reagovat

krasa! Chtelo by to pokracko!!!

13 leonka | 12. prosince 2016 v 3:09 | Reagovat

Pokracuj pls

14 Martian | Web | 16. října 2017 v 10:16 | Reagovat

Pět bodů… :-D  :D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama