Nenávidím = miluji...

9. února 2011 v 21:04 | Rosalie D. ~ |  Jednorázovky
Tahle jednorázovka mi zabrala celý dnešní večer. Není popravdě zrovna dvakrát úžasná ani na ní nejsem moc pyšná, ale líbí se mi. Je velice jednoduchá, inspirovaná hlavně filmem 10 důvodů, proč tě nenávidím. Také jsem do ní dala trochu z filmu "Přes noc třicítkou" a seriálu "Upíří deníky". Doufám, že až si to přečtete nezavřete znechuceně můj blog, ale na vaší tváři se objeví letmý, opravdu stačí letmý úsměv.

Varování: je to matoucí :D
Omezení: žádné
Doba: Bradavice



Nesnáším způsob jakým se mnou mluvíš.

Skupinka nebelvírských studentů seděla v knihovně. Všichni poslouchali mladou, kudrnatou dívku, která jim vykládala látku lektvarů.
"Nejdůležitější je, pořádně si přečíst učebnici, pokud už tedy lektvar mícháme. Ingredience musí být přidány v přesném pořadí, musí být řádně očištěné a připravené. Vezmeme si například takový Pohodový odvar. Stačí jediná chybička v jeho receptuře a místo aby vás uklidnil, budete běhat po místnosti s dementním výrazem ve tváři a prstem v puse."
Pár kluků se pousmálo. Hermiona to považovala za úspěch a vytáhla ze školní brašny tlustou knihu.
"Tohle jsem si půjčila před týdnem. Jsou v ní všechny lektvary, které se učí od prvního do sedmého ročníku." Podala jí studentce, která seděla nejblíž, aby jí potom předala dál. Jejich doučování narušil ledový hlas.
"Koukněte kluci kolik je v Nebelvíru tupounů. A ještě ke všemu poslouchají zrovna ji!"
"Nějaký problém, Malfoyi?" oslovila ho klidně.
"Jo, to teda mám."
"Tak si ho běž vyřešit jinam, my tady máme práci."
"Koukám. To jste vážně tolik poklesli?" promluvil na studenty. "Necháváte se učit od mudlovské šmejdky?"
Hermiona cítila jak rudne. Nebylo to bohužel vzteky. Pořád si nezvykla, že jí takhle říká. Byla to ta nejsprostší nadávka.

Nesnáším tvé obrovské, tupé sluhy.

"Hej, Malfoyi!" zakřičela rozzuřeně a hnala se k němu.
Začal se hrozně smát.
"Co je?!"
"Pusťtě mě na něj, já ho zabiju!"ječela, když se jí Harry s Ronem snažili zadržet.
"To je smutné." podotknul.
Hermiona jen tak tak zadržovala další výbuch vzteku. Kvůli tomu malému prohnanému červovi dostala od Snapea týdenní školní trest. Při hodině po něm mrštila houbou Čistivkou.
Harry už jí neudržel a ona nezaváhala ani vteřinu. Podkopla Ronovi nohu. V následující vteřině, kdy jí pustil se vrhla k Malfoyovi.
Vypadal trochu vyděšně, ale bohužel téměř okamžitě se jí do cesty postavili Crabbe s Goylem.
"Uhněte!" vřískla.
"No tak, Grangerová, myslel jsem že já za to nestojím." ušklíbnul se a se svým zástupem bodyguardů pyšně odkráčel.
"Jak já ho nenávidím!" procedila skrz zuby.

Nesnáším, když na mě zíráš.

"Lektvary... Pche! Bez toho předmětu bych se klidně obešel!" prskal Ron.
Harry s Hermionou ho museli od oběda doslova odtáhnout, aby na hodinu vůbec šel.
Nikomu se tam nechtělo, ale Snape uměl pořádně zavařit, a tak poslušně naklusali před učebnu ještě před zvoněním.
Zmijozelská parta dorazila samozřejmě o trochu později, což jakoby Snape čekal, pustil je dovnitř přesně v tu chvíli.
Hermiona se zakabonila. Tuhle hodinu se musela naprosto kontrolovat. Nemohla dát profesorovi žádnou záminku, aby jí ponížil.
Dnešní hodinu rozdával testy. Když došel k jejímu jménu, znechuceně se zastavil.
"A ano, Grangerová, jak jinak. Nemohl jsem opravit ani čárku."
Vyvolaná se s úsměvem zvedla a šla si pro svůj test. Hned vedle malého písmenka V v kroužku bylo velkými písmeny napsáno: "Šprtka."
Sedala si na místo, když jí pohled bůh ví proč zabloudil k Malfoyovi. Cítila, že se na ní dívá a skutečně.
Jeho modré ledové oči jí pozorovaly a poprvé v nich nebyla nenávist. Jenže to ona neviděla.

Nesnáším, když mě rozesmíváš.

Studenti Nebelvíru a Zmijozelu nervózně stepovali před hájenkou.
Hagrid měl už pět minut zpoždění a ani jedna kolej nechtěla zůstávat s tou druhou tak dlouho o samotě.
"Hej, Pottere!" vystoupil z davu jak jinak než Malfoy.
"Co je?!" vyštěkl Harry a taky vykročil vpřed.
Malfoy si nasadil černou kapucu, v obličeji držel kamenný výraz. Ruce předpažil před sebe a začal jimi vlnit. Vypadalo to trochu jako když tancuje sambu. Hermiona se potichu rozesmála.
"Bacha, jsem mozkomor!" zaburácel potom hlasem ve kterém bylo slyšet že nemá daleko k výbuchu smíchu.
Zato nebelvírské smích hned přešel.

Taky mě občas rozbrečíš...

V prvním ročníku, kdy se Hermiona s Harrym a Ronem ještě nebavila, sedávala osamoceně buď na dvoře, nebo ještě častěji v knihovně.
Všichni jí považovali za šprtku, se kterou se zahazovat byla potupa.
Seděla na lavičce a cítila na sobě spoustu pohledů. Určitě jí kde kdo pomlouval, ale do očí jí to říct nechtěli... Teda, aspoň většina z nich.
Blonďatý zmijozelský chlapec se škodolibě posadil vedle ní a začal jí koukat do knížky, kterou četla. Věděl, že to nemá ráda.
"Vypadni!" zasyčela.
"Ty mi nebudeš rozkazovat, špíno kouzelníků."
"Tohle už jsem slyšela." snažila se mluvit s chladným nezájmem, ale rozhodně jí to v duchu bylo líto.
"Ty nemáš žádný kamarády, co?"
"Bez tebe bych si toho nevšimla." Už jen stěží zadržovala slzy.
"Řeknu ti proč. Jsi malá, bezvýznamná, stydlivá, vystrašená mudlovská šmejdka. Proč by si měla někoho zajímat?!"
Praštila ho tlustou knihou po hlavě a než se stihl vzpamatovat, byla pryč. Utíkala na záchody ve druhém patře, kam nikdo nechodil a rozbrečela se. Měl pravdu, neměla nikoho.

Nesnáším tě tak moc, až je mi zle.

"Nevěřím, že Klofana popraví." opakovala pořád dokola.
Seděla s Hagridem, Harrym a Ronem u jednoho stolu. Atmosféra byla přímo zdrcující.
Přes obličej obřího hromotluka se kutálely slzy velké jako hrachy.
Všichni čtyři z toho byli zdrcení.
Hypogryf Klofan byl hodný a neudělal nic špatného... Jenom trošku škrábnul do ruky toho nafoukaného Malfoye, za což teď má zaplatit tu nejvyšší cenu.
"Však víte jak to chodí na ministerstvu. Lucius má konexe, nemá žádnou šanci." zamumlal Harry nepřítomně.
Hermiona se podívala z okna. U obrovského záhonu plného dýní ležel Klofan, hlavu měl položenou na předních nohách a smutně koukal do prázdna.
Také jí přemohly slzy.

A nejvíc ze všeho nesnáším sebe... Protože tě nedokážu nesnášet, ani trochu, ani malinko. Nejde to.

Hermiona se ohlédla kolem sebe a ujistila se, že jí nikdo nevidí. Třikrát přešla před gobelínem a zmizela v komnatě nejvyšší potřeby.
Už tam na ni čekal. Stál před krbem ve kterém hořely plameny a když ji uviděl, doširoka se usmál. Neodolala pokušení, rozběhla se a skočila mu kolem krku.
"No tak, no tak, cvoku. Vždyť jsi mě viděla před chvílí!" bránil se, ale přesto jí zvedl do vzduchu.
"Před chvílí jsme byli nepřátelé, pamatuješ?"
"Pořád jimi jsme, teoreticky."
Položil ji na zem a oba si sedli do pohodlného křesla. Scházeli se takhle už rok a půl, ale nebylo tomu tak vždycky.
Draco si dlouhou dobu o Hermioně nemyslel nic dobrého. Myslel si, že je ubohá a vystrašená, dokud mu nezachránila život.
Vlepil jí pusu do rozčepýřených vlasů a zasmál se něčemu čemu rozuměl jen on.
"Proč se směješ?" zeptala se ho.
"Já ani nevím... Životu, načasování, že se tu s tebou válím na gauči..."
Pousmála se a nechala teplý pocit bezpečí proplout celým svým tělem.
Po dvou hodinách společně stráveného času se museli rozloučit.
"Až ti zejtra řeknu, že jsi odporná mudlovská šmejdka, ve skutečnosti budu říkat 'Miluju tě!'"
"Já ti odpovím slovy 'Malfoyi, nedělej ze sebe ještě většího pokrytce než jsi!', ale moje oči, ty budou říkat: 'Taky tě miluju!"
Daly si poslední letmý polibek a rozešly se každý na jinou stranu hradu.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nio-chan | Web | 10. února 2011 v 21:46 | Reagovat

moc se mi líbyla tahle povídka ! :)) píšeš moc hezky a navíc tohle párování mám ráda ;))

2 hp-harry-potter-hp | Web | 19. února 2011 v 23:01 | Reagovat

Krásně napsaný!:)

3 Emily | Web | 20. února 2011 v 12:39 | Reagovat

Je to bezvadný! Fakt skvělý nápad.
Můžeš se podívat na můj blog, ted sem zrovna dopsala povídku Severus-Hermiona :-)

4 Koki | 15. srpna 2011 v 13:20 | Reagovat

Je to moc pěkný. :-)

5 jijííík | 17. srpna 2011 v 0:12 | Reagovat

zajímavý nápad :-)

6 Charlotte Evans | E-mail | Web | 5. října 2011 v 19:46 | Reagovat

Zajímavý nápad!!! ;-)  :-)

7 Mia Moonlight | Web | 19. října 2011 v 22:02 | Reagovat

Dobrý nápad a moc hezky napsáno! (:

8 Jenny | Web | 23. prosince 2011 v 20:51 | Reagovat

Co my víme.. třeba to tak doopravdy je. Každopádně, by se mi to doopravdy takhle líbilo :D Ta jednorázovka byla opravdu a opět povedená ;)

9 Antonie | Web | 20. září 2012 v 19:38 | Reagovat

takový konec bych nečekla :D moc pěkně napsané!! )

10 Hailey Malfoy | Web | 2. listopadu 2014 v 21:55 | Reagovat

Páni, to je super! Třesou se mi ruce...

11 Lilia | 19. prosince 2016 v 21:08 | Reagovat

Tohle by byl pěkný prolog k něčemu většímu ;-)

12 Marie | 10. května 2017 v 14:16 | Reagovat

Je opravdu pravda že Hermiona miluje Malfoye?A pro č šel do vězení?

13 Martian | Web | 16. října 2017 v 9:45 | Reagovat

Zajímavý nápad. Líbilo se. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama